Pět úrovní čchi-kung

První úroveň čchi-kung – fyzické tělo

První úroveň čchi-kung se odehrává ve fyzickém těle. Lidé žijící touto úrovní často lpějí na tělesné kráse, animálním libidu, fyzickém výkonu a materiálním blahobytu. Fyzická existence je ve svých projevech omezena časem a prostorem. Motorem všech jejích činností je strava a výkonnou silou sex. V této oblasti se od pradávna bojuje o přežití a z této potřeby pramení i zlozvyk přehnaně konzumovat a hromadit. Co se týče tónů na pomyslné stupnici našeho hudebního nástroje jedná se o ten nejhlubší s nejmenší vibrací. U tělesných lidí je nejvíce energeticky aktivní oblast pohlaví a břicha.   

Život pod diktátem těla je spojen s kumulací energie v čehož důsledku vznikají blokády a nerovnováha v poměru příjmu a výdeje. Nadbytek energie vyvolává v člověku niterné napětí a přetlak, který se musí čas od času vypustit, aby se nepřetížila nervová soustava. Nadbytek se vypouští prací, sexem a v dnešní době i výkonnostními, nebo adrenalinovými sporty. Když je ale výkonu moc, což se velmi špatně koriguje, přichází „jojo“ efekt spojený s nedostatkem. Nastává fáze prázdnoty a celý proces začíná nanovo. Nicméně tělesná plnost stejně jako tělesná prázdnota jsou z hlediska udržitelnosti zdraví těmi nejnebezpečnějšími faktory. Takto nastavený životní styl je obrazem konzumu, který doslova vybízí k nadbytečnému příjmu a nadbytečnému výdeji. Výsledkem je nejen značné opotřebení na úrovni těla, ale zároveň devastace přírody a všech dostupných zdrojů. Výsledkem je slabost a ztráta imunity lidstva jako celku, což se v těchto dnech jenom potvrzuje.

Pokud nás nastalá situace přivede k individuálnímu zamyšlení a změnám je to pro všechny z nás nová šance. Pokud ale čekáme až se omezení uvolní, abychom se do všeho vrhli ještě s dvojnásobnou silou nepochopili jsme z této lekce přírody asi vůbec nic.

V rámci programu čchi-kung je důležité rozrušit rigidní mantinely tělesnosti a naučit adepta uvolnění a klidnějšímu přístupu. Na to však musí být v relativní pohodě. Pokud je unaven, vystresován, nebo přetažen může na nějaký čchi-kung zapomenout. Proto také mnoho lidí nachází radost a uspokojení pouze ve fyzické námaze a sportu. Nahromaděné napětí se převede z roviny duševní do roviny tělesné a odtud se vyplaví z těla ven. Jenže naše baterie je celistvá a připravena k dalšímu použití jen tehdy, pokud má plnohodnotný plusový potenciál tzv. JANG ukotvený v plnohodnotném mínusovém potenciálu JIN. Lidé rozumí JANGU, ale zpravidla vůbec nic nevědí o JINU. Takže po fyzické námaze se to má s naší energií tak, že je vyčerpána složka JANG a ta obnovuje pouze klidem ve složce JIN.  Když se JIN naplní, tajemnou transmutací dochází k přeměně z JIN na JANG a díky tomu můžeme být znovu aktivní a tvůrčí. Pokud nemáme dostatek JINU, budeme sice aktivní, ale naše energie existuje na dluh, čerpáme ji málo ze sebe a mnohem víc z jiných, dostupných zdrojů, čímž posiluje svou závislost na ostatních a oslabujeme stabilitu, kterou bychom měli mít sami v sobě.

Jakmile si začneme uvědomovat, že zdrojem síly není jenom tělo, že máme kromě rozumu a vůle také pocity, jsem na nejlepší cestě otevřít druhou úroveň čchikung, která se přímo zabývá energetickým tělem odhaluje v praktické rovině souvztažnosti mezi JINEM a JANGEM.

Druhá úroveň čchi-kung energetické tělo

Druhá úroveň čchikung se odehrává v energetickém těle. Lidé žijící touto úrovní občas nežijí nohama úplně na zemi, protože jsou intelektuální, virtuální, nebo pocitoví. Manuálním činnostem příliš neholdují a pokud sportují, tak sporadicky a rekreačně. Výměna energií mezi takovými lidmi se odehrává především v duševní rovině, na rozdíl od lidí první úrovně, kteří velmi často komunikují prostřednictvím hmoty, anebo tělesného pohybu. To znamená, že něco vyrobí, staví, profesionálně sportují, nebo se nacházejí v oborech, kde fyzicky nějak pomáhají udržovat nastavenou strukturu.  

Druhé tělo je nesrovnatelně větší a jemnější než tělo fyzické, a i když obě využívají stále jednu a tu samou energii, je třeba rozlišovat mezi hrubou fyzickou silou tzv. LI a jemnou éterickou esencí života tzv. ČCHI.

Proto je také LI dočasná, kdežto ČCHI nekonečná. ČCHI se dá přirovnat ke kapkám vody, která stéká do potůčků a potoků a plní přehrady. LI je možné si představit jako masu vody padající na lopatky turbíny vykonávající mechanickou práci. Z toho je patrné, že obojí má svou důležitost a význam. V našem organizmu je LI velkou měrou sponzorována výživnou, kalorickou stravou, kdežto ČCHI se nejvíce získává z dechu, klidného pohybu, anebo meditace.

Hlavním zdrojem LI jsou mrtvé kalorie zejména z masa a sacharidů, tkáněmi svaly, mentálním projevem vůle, orgánem slezina a psychickým stavem napětí. A protože každý pohyb je spojen s třením vyvolávajícím odpor, energie v režimu LI je doprovázena tlakem, který se poměrně rychle vyčerpává. LI je součástí elementu ohně, principu Jang a jejím projevem je expanze.  

ČCHI se také získává z dechu, lehké bezmasé stravy, ovoce, zeleniny, ale také z klidného pohybu, nebo meditace. Její tkání jsou šlachy, mentálním projevem pozorování, orgánem ledviny a psychickým stavem uvolnění. ČCHI ve vztahu k LI náleží element vody, princip JIN a jeho projevem je komprese. V základním rozlišení se říká, že JIN je klid a JANG pohyb, avšak taktéž platí, že JIN směřuje dovnitř, kdežto JANG ven, JIN stoupá a JANG klesá. A protože není absolutní JIN stejně jako není absolutní JANG, musí být v každé LI přítomná ČCHI a v rámci fyzického těla v každé ČCHI zase LI. Proto může ČCHI mít charakter ohnivé energie JANG, anebo vodní energie JIN. Nicméně každý čchi-kung optimalizuje stav do jedné vyvážené ČCHI a tím navrací rovnováhu.

Záleží jen na naší volbě a osobních dispozicích, zda žijeme víc v režimu LI, anebo ČCHI, nicméně jak jsme si již řekli, obě polohy jsou v určitém smyslu antagonistické a tvoří rovnováhu TAIJI: LI nás spojuje s fyzickou realitou a materií země. ČHI je prostředníkem pro vstup do pokročilejších úrovní.

Z hlediska fyzické kondice a zdraví jde o to, že nadbytek LI přeplňuje element země (slezina) a tím dochází k poškození elementu vody (ledviny). Země vsakuje vodu. A protože ledviny jsou orgánem, který je zdrojem prenatální a postnatální čchi, dá se také říci, že příliš LI (oheň) vysušuje ČCHI (vodu).  

Lidé první fyzické úrovně potřebují hodně tělesné síly tzv. LI, kdežto lidé druhé úrovně pracují spíš duševně, a proto by měli inklinovat k ČCHI. Pokud budou mít stejnou skladbu jídelníčku a návyky jako lidé z režimu LI, s největší pravděpodobností začnou přibírat na váze a tloustnout.   

LI je těžká má tendenci klesat, a proto zejména u mladších, fyzicky výkonných jedinců stimuluje pohlavní centrum. ČCHI je naopak lehká, má tendenci stoupat a povznáší k vyšším úrovním vědomí, které se projevují myšlením, cítěním a intuicí. LI je spojena s vůlí, a proto je bližší mužům, kdežto ČCHI je spojena s vnímáním, a proto je bližší ženám.  Co se týče principů JIN a JANG muži mají fyzické tělo JANG, kdežto ženy JIN. Na druhé úrovni je tomu ale tak, že muži mají éterické tělo JIN a ženy JANG. To činí muže vnějšně silnější a vnitřně slabší, kdežto ženy jsou vnitřně pevnější vytrvalejší, ale vnějšně žádnou větší námahu nevydrží. Tyto obecné principy se dají samozřejmě tréningem a vůlí změnit, ale je to boj s přírodou, který nerespektuje přirozenost TAIJI.   

V rámci cvičení čchi-kung dochází k tomu, že všechny struktury fyzického, ale i energetického těla se uvolní, vyváží a zjemní. Přebytečná LI uložená ve ztuhlých tkáních se postupně rozvolní a transformuje na ČCHI. Mrtvé a tuhé se postupně stává poddajné a pružné čímž se postupně navrací k životu. ČCHI získaná cvičením se může v případě potřeby znovu měnit na LI, ale nikdy už to nebude živelná, nekontrolovaná síla. Druhá úroveň čchi-kung nás doslova vyzývá k překročení fyzické úrovně a opuštění zlozvyků, kterých jsme se v přehnané fixaci na fyzickém těle dopouštěli.

LI je vázána na tělo, kdežto ČHI je vázána na mysl. Proto je zapotřebí pokročit k další v pořadí již třetí úrovni čchi-kung.

Třetí úroveň čchi-kung - duševní tělo

Třetí úroveň se odehrává v duševním těle, a to je spojeno s myslí. Mysl jako více, či méně vědomý nástroj pozemského tvoření využíváme všichni. Jenže i mysl má své zákonitosti a principy, a když o nich nic nevíme, nemusíme najít cestu z králičí nory.

Základní vlastností mysli je rozporuplnost. Jestliže energetické tělo má JIN a JANG, dá se očekávat, že i mysl bude fungovat na podobném vyvažovacím principu. V praxi to vypadá tak, že každé kladné rozhodnutí následuje stín-rozpor. Nevíme, pro kterou z variant se rozhodnout, a tak u mužů nakonec pomůže logika a u žen pocit. Nicméně ani logika a ani pocit nemusí být to pravé. Optimální řešení přináší teprve intuice a vhled, ale s tím se na této úrovni příliš nepracuje.

Hledáme objektivní v subjektivním, pravdu ve lžích, ryzost v přetvářkách, ale protože jsme součástí obojího, nemůžeme se ničeho hodnotného dobrat. Pravda, kterou tak hledáme, o kterou se tolik přeme a následně bojujeme je přítomná všude a ve všem. Není to část bytí vytržená z kontextu, naopak vždy se jedná o pohled celku.    

Když se neumíme dívat pohledem celku, zůstáváme zajatcem identifikace. Pokud se příliš identifikujeme s fyzickým tělem, přijdou zdravotní problémy. Pokud lpíme na energii a budeme ji hromadit, začne stagnovat a pokud se ztotožňujeme s myšlenkami, které nás právě napadají, ztratíme rovnováhu a nikdy nebudeme ukotveni sami v sobě.

Mysl je neuvěřitelně tvůrčí a dynamická, je to však také záludná potvora.

Jsou myšlenky, které nás míjí a jsou myšlenky, které se do nás dokážou zavrtat jako červ. Jakmile podlehneme takové myšlence, máme pocit, že jsme odhalili pravdu a ta začne skrytě působit. Nevědomky jsme aktivovali víru a víra to je synonymum pro jednoznačné přesvědčení.

Oproti tělu energetickému, které ke své realizaci potřebovalo čas, duševní tělo nic takového nepotřebuje. Ve svých představách dokážeme vidět vše takové, jaké to chceme mít, tedy hotové. Existence je vůči těmto snům a fantaziím neutrální, nicméně jejich naplnění je tím, co může dělat život krásným, nebo naopak ošklivým. Ruský vědec Vadim Zeland ve svých knihách o ovlivňování reality zmiňuje, že žijeme buď vlastní, anebo vypůjčené příběhy. Dodává, že pokud následujeme svůj vlastní příběh, naše sny se pravděpodobně uskuteční, neboť duše a rozum si nepřekáží, a tudíž působí společně.   

Oscho ve své knize O čakrách a sedmi centrech energie zmiňuje pojem originální a převzatá mysl.

Převzatá mysl zahrnuje informace, které jsme během života přijali, ale neprověřili vlastní zkušeností. Vzniká výchovou, vzděláním, příslušností k životnímu stylu, straně, názorům, náboženství apod. Převzatá mysl je nebezpečná, protože imunizuje jedince ve stádu, vnucuje kolektivní vizi a odnímá zodpovědnost jednotlivce.

Originální mysl je to, čím jsme autentičtí, s čím se identifikuje naše duše, je to ono poznané, či nepoznané, pro které jsme se tento život narodili.

Předpokládám, že pokud nejsme zrovna Buddha, nebo Ježíš, bude poměr originální a převzaté mysli asi tak jedna ku devadesáti devíti, nicméně pokud toužíme otevřít svou originální mysl, nesmíme se bát experimentů a chyb. Měli bychom se naučit čelit všem situacím a výzvám po svém. Originální mysl nepovstává z předlohy, ale z prázdnoty, stejně jako tužka potřebuje k psaní prázdný papír.

Člověk se díky paměti asi nikdy neubrání vlivu převzaté mysli, měl by však vědět, že když se něco nějak naučil, nemusí to být definitivní, neboť jeho výsadním právem je kdykoli, cokoli změnit, obohatit, nebo rozvinout.   

V rámci našeho cvičen čchi-kung jsme se už mnohému naučili. Umíme se odpoutat od fyzické reality, od nadvlády rozumu, vnímáme energii a pocity. V třetí etapě to vše necháváme za sebou a učíme se pracovat se záměrem a vizí.

Jen to, co si dokážu představit, dokážu následně také udělat. (Mysl předchází ČCHI a ta vyvolává pohyb těla).  

Říká se, že kdo chce ovládnout svou mysl, měl by se naučit ovládat své tělo. To je však pravda jen z poloviny, pokud totiž začneme ovládat mysl, neobejde se to bez tlaku, anebo odporu. Obojí je však součástí pomýlené definice o správném fungování světa, takže jediné možné ovládání mysli spočívá v jejím neovládání a tím se mysl sama rozplyne. Ne že by pak nikdy dál už nebyla, ale bude dobrým sluhou a nikoli zlým pánem.   

V praxi začátečnického taiji, nebo čchi-kungu lidé napodobují fyzický pohyb a domnívají se, že to vyvolá nějaký účinek. Částečně ano, pokud ale chtějí víc, bez schopnosti udržení pozornosti v těle se to neobejde. Proč v těle? Protože taková pozornost nabývá konkrétních rozměrů a její kvalita se dá ve cvičených formách zpětně vyhodnotit. Z hlediska ČCHI je pozornost něco jako prst na vypínači, který přivádí energii do všech elektrických obvodů. Udržet pozornost je to samé jako udržet vědomí a vědomí je nástroj pro vstup do další úrovně, kterou je intuitivní tělo.  

Čtvrtá úroveň čchi-kung vědomí a intuitivní tělo

Tématem této úrovně je vědomí. Vědomí není to samé, co mysl, dokáže existovat nezávisle a samostatně, a pokud se v tomto stavu upevníme, otvírá se nám ničím neomezený prostor intuice a vhledu.

Čtvrtá úroveň se odhaluje jenom tehdy, když sladíme svůj život s přirozeným, nekonfliktním rytmem taiji. Musíme se zbavit ambicí, egoizmu a násilí. Jenže jak to udělat, když samotný akt zbavování je také násilím? Řešením je vědět, co mi škodí, a nechat to být, odložit to jako starý kabát a dál se tím nezabývat. Pokud svým „špatným“ vlastnostem vyhlásíme boj, zcela jistě prohrajeme. Zároveň jde o to, že na otázku „jak“ by možná mělo předcházet nalezení důvodu „proč“ a pokud v tomhle máme jasno, nějaký způsob se zcela jistě najde. Je třeba si uvědomit, že každá forma má svůj význam, čas a zároveň je předstupněm pro formu další. Pět úrovní čchi-kung odráží stejný princip. Nejdřív máme tělo, vystoupáme na vrchol fyzických možností, zapomeneme na ně a odhalíme energii. Hledáme zákonitosti energie a dojdeme k mysli, a protože nemůžeme nic vymyslet, přestáváme s myšlením a tímto okamžikem přichází vhled. Je to jako žebřík, který spojuje člověka mezi nebem a zemí a každý stupínek má svůj význam nejen v pohybu nahoru, ale taktéž zpět.

Na této úrovni čchi-kung je třeba odložit mysl se všemi teoriemi a otevřít se existenci, která přes nás může začít proudit.

Čtvrté Intuitivní tělo, se nachází nad tělem mentálním a jeho možnosti nelze úplně popsat, neboť zcela jistě nejsou a asi nikdy nebudou do důsledku probádány.

V rámci cvičení čchi-kung je potřeba naučit se konat bez konání. To znamená nelpět na výsledcích, méně myslet a více vnímat. Není to nic snadného, neboť mysl se neustále do něčeho plete, chce dominovat a nad vším mít kontrolu. Nesmíme lpět na pocitech a už vůbec ne na energii. To je dárek, ale nesmíme si jej brát sami dřív, než budeme obdarováni.

Pokud se podaří proniknout pozorností do prázdného prostoru mezi dvěma myšlenkami a tam nehybně zůstat, posiluje se vědomí a oslabuje nadvláda mysli.  

Většina z nás si vědomí není vůbec vědoma, protože veškerý prostor zaplňuje dynamická mysl. Na své mysli často chorobně lpíme, nicméně všechno, co ve své hlavě vytvoříme a nosíme jako svou neoddělitelnou součást nás připravuje o klid, svobodu a energii.

Mysl nelze zničit, je však možné překročit její vliv a nadvládu. Poté se stane dobrým sluhou a přestane být zlým pánem. A nyní pár úvah ke vztahu vědomí a mysli.

Vědomí je živá energie, kdežto myšlenka prázdný mentální útvar. Aby myšlenka mohla najít svou realizační sílu, potřebuje se spojit s vědomím, které přivádí člověka do stavu jít a jednat.  

Jednoznačnost na úrovni těla odhaluje vůli, jednoznačnost na úrovni vědomí odhaluje víru

Prosazení konkrétní myšlenky je tedy vždy záležitostí vědomí, nikoli mysli. Vědomí je jako generál a myšlenky jsou jeho vojáci. Pokud nebude pevné, jednoznačné vedení, vojáci ztratí morálku, budou nejednotí a bitva bude prohrána. Intuice a vhled je potom obrazem pokročilého stavu vědomí, které se dokáže v daném čase spojit s transcendentální realitou. Tato realita nepomáhá k vítězství, ale mapuje objektivní stav a nabízí optimální řešení. Proto zejména generál musí být nad věcí, pevný, odhodlaný a nesmí podléhat obavám a splínu. Konec konců právě tyto schopnosti jej činí generálem. V bojových uměních se v tradičním pojetí učilo jako první přijímat porážku, nebo smrt; jen tak bojovník nepodlehne strachu a je schopen jasného úsudku.

Vědomí a intuice jsou předsíní blažeností, která přichází, pokud je energie kultivována a tři okruhy vědomí propojeny. O tom bude pojednávat poslední pátá úroveň čchi-kung.  

Pátá úrověň čchi-kung stav blaženosti a samadhi

Pátá úroveň čchi-kung je kvintesencí všech předcházejících úrovní. Oblasti, o kterých byla v jednotlivých kapitolách řeč, si můžeme představit jako jednotlivé struny hudebního nástroje. Každá struna má své specifické ladění, a teprve když naladíme, můžeme zkoušet hrát. Pravidelnou hrou přichází lehkost, radost, blaženost a naplnění. V jiné terminologii se hovoří o přístupech, čakrách, filtrech, nebo úrovních vědomí. V ideálním stavu by měla každým centrem vyváženě proudit životní energie, jenže tak tomu zpravidla není. Některá z center jsou otevřená příliš, jiná málo a některá nepoužíváme takřka vůbec. Nicméně je spousta cest, ale všechny vedou ke stejnému cíli.

Například jóga. Nejdřív se cvičí polohy tzv. ásany a poznává se tělo (první úroveň čchi-kung), potom se pomocí pranajámy pracuje s dechem a tím se otvírá zdroj energie (druhá úroveň čchi-kung). Následuje dharána mentální soustředění na jeden objekt (třetí úroveň čchi-kung), potom dhajána, meditace ve ztotožnění mysli s objektem pozorování (čtvrtá úroveň čchi-kung) a nakonec sjednocení všech úrovní v samádhi božská extázi (pátá úroveň čchi-kung).       

V praxi cvičení čchi-kung je nejdůležitější otevřít a sladit všechna energetická centra. Lidé často usilují o zdraví a energii. Jenže tím dávají důraz pouze na první dvě úrovně a pokud toto úsilí přetrvává, může se něco pokazit. Zkrátka ani moc a ani málo, od všeho trochu, vzpomínáte na kurzy taiji?

Jak to najít?  

Zodpovědně cvičit a dávat tělu právě to, co potřebuje (dolní tři čakry). Získat cit a používat srdce (čtvrtá čakra) a nakonec odložit mysl, aby vše prozářilo čisté vědomí, (pátá, šestá a sedmá čakra).

V každodenní praxi čchi-kung třech ohňů-třech úrovní vědomí.

Lidé se často obávají zejména vyšších center vědomí, neboť mají strach, že se meditační praxí odcizí svému okolí a vyvanou do jakési prázdnoty v níž zůstanou úplně sami. Jenže tady nejde o to abychom jednotlivé oblasti definitivně opouštěli a již se k nim nevraceli, nýbrž abychom uzavřeli kruh. Uzavřít kruh znamená spojit konec a začátek a potom si z celku podle potřeby vybírat jednotlivé části.

Není nějaký čchi-kung a vůči tomu odlišný civilní život, vše je pořád jedno a to samé, pokud si to uvědomíme, máme vekou šanci propojit kruh.

Jen uzavřený kruh umožňuje vyvažovat všechny zmíněné oblasti. (Je to podobné jako elektroinstalace v domě. Když jsou všechny kabely propojené zapnutím hlavního jističe bude všude stejné napětí 220V).   

Spodní centrum náleží animalitě, střední citu a horní vědomí.    

Jde však o to, že  

Animalita ulpívá na těle, cit ulpívá na lásce a vědomí ulpívá na mysli.

Ulpívání je zároveň energetickou stagnací, která brání projevovat se člověku jako vyvážený celek.

Žádné cvičení nedokáže nahradit životní etapu a příslušnou zkušenost, ale může něco připomenout, odhalit, nasměrovat, a to někdy stačí, aby se věci daly do pohybu.  

Člověk se stává tím, s čím se identifikuje jeho vědomí. Takže jak vidíte o těle to skoro není.

Nicméně klasikové Cesty říkali: Nejdřív vše rozdělit a poté sjednotit. V praxi to znamená věnovat každé etapě náležitou pozornost a péči. Udělat vše, co je na dané úrovni potřeba a jít dál. Aby člověk mohl jít dál, potřebuje inspiraci, a právě v tom spočívá úloha mistra. Mistr však není, je pouze mistrovství, vše ostatní je přidanou hodnotou konkrétního ega.  

A to nejlepší nakonec. Pokud jsou ryby chyceny, sítí již není potřeba. Sítě představují příslušná cvičení a ryby jsou otevřená centra životní energie. Když člověk nějako dobu intenzivně cvičí, otvírá a propojuje jednoho dne zjistí, že oblasti, přes které se to odehrává jsou natolik intuitivní, že si berou z univerza samy. Energetická rovnováha se tím udržuje sama, nicméně náš svět je harmonií v disharmonii, a tak je třeba čas od času vyladit přístupy a obnovit rovnováhu.

Kdo tohle umí, ví že dává, a to je základní podmínka, aby mohl znovu získat. Každý kruh je přece dokonalý.  

Pátá úroveň čchi-kung je blaženost a blaženost je ničím nepodmíněná radost. Jejím zdrojem je nevinnost a nevinnost je nulová karma. Všechna centra energie v koordinaci jsou jedno vědomí, a to je zároveň vesmírnou harmonií.

 

Taiji-shiatsu 775 997 335

Moskevská 27/14, Liberec 1
II. poschodí Sídlo Centra zdraví Taiji-Shiatsu Liberec

Aktuální články

ČCHI-KUNG PODLE VIDEA

15. 04. 2020

Osm čan čuangových forem pěstění nitra a vnějšku

TAICHI JANG PODLE VIDEA

15. 04. 2020

Pro ty z vás, kdo si chcete opakovat formu, ale potřebujte korekce jsou tady I, II a III část 108 v podání mistra Yang Zhenduo

všechny články