LÁSKA, RESPEKT A ÚCTA

< Zpět

V psychologických knihách se často setkáváme s pojmy láska, respekt a úcta. Tato slůvka nám lahodí na duši a zcela jistě bychom byli rádi, kdyby se jejich obsah stal nedílnou součástí našich životů. Mnozí se totiž od dětství cítíme nedocenění, nemilovaní a nerespektovaní, jenže jak vyhrát tento boj s existencí a dosáhnout pravého opaku? Znalci duší radí najít lásku, úctu a respekt ponejprv v sobě, ale právě to je tím nejtěžším a návod jak na to se nikde nenachází. Musíte na to přijít sami. Možná by stálo za to věnovat víc pozornosti svému "já", potažmo své mysli. Možná díky tomu odhalíte, že v každém člověku žije mnohem víc osobností než jedna a ty se navíc nacházejí v permanentním střetu zájmů. Sami v sobě se nevyznáme a tak následujeme obecně přijatelné normy, které jasně definují co je správné a nesprávné. Pak už to je jednoduché, správný názor máme a tak o správné začínáme usilovat a s nesprávným bojujeme. V této hře na lepšího člověka a společnost nevědomky ukládáme všechno nepřijatelné do hlubin svého, případěn kolektivního podvědomí a tam se čeká na vhodný okamžik ke jejímu projevení. Jednou za čas nastane krize a to je příležitost uvolnit nahroměděný  obsah spontánní katarzí ven. 

Abychom přestali posilovat svou rozpolcenost potřebujeme se dostat do stavu, že v nás místo mnoha bytostí bude vždy jen jedna. Účinným přístupem k tomuto cíli je opět ono známé a omílané sebepřijetí, o kterém jsem hovořili již v minulé kapitole zabývající se vztahy. Je třeba přijmout všechny a tím se přestanou mezi sebou hádat. To se dá ale zvládnout jenom tehdy, pokud sami nebudeme v nějakém paradigmatu své mysli chyceni svou zásadou, pravdou a přesvědčením. Nakonec není to nic jiného než iluze bez většího významu, ale na to si musí přijít každý sám. Teprve poté když se nebudeme tolik angažovat, získáme potřebný odstup a nadhled. Ideální je naučit se být nezúčastněný divák. Tím odpadnou nadbytečné emoce a my konečně zažíváme vytouženou pohodu a klid. Tento přístup lze používat pouze v přítomném okamžiku, jakmile zapomeneme, objeví se jako stín minulost a společně s ní i naučené mentální vzorce a předlohy.

Niterná potřeba být lepší, chytřejší, mocnější, bohatší atd. automaticky přináší konflikt s našim dialektickým protikladem. Tento protiklad se paradoxně může ukrývat v nás samotných, neboť z hloubi duše tušíme a víme, že v mnoha ohledech tlačíme na pilu a přeháníme. Je zbytečné cokoli vysvětlovat, každý si pro své jednání najde své důvody. Nicméně představte si, že byste na celé širo širé zemi zůstali pro daný okamžik sami. Pomeditujte o tomto stavu a potom odhalíte pravdu o svých přesvděčeních. Naše potřeba nějak se odlišovat totiž nevychází z přirozeně se navyšující životní úrovně, nýbrž z komplexu méněcennosti. Máme málo lásky, respektu a úcty a proto se snažíme vyškrábat co nejvýš, abychom jako úspěšní byli vážení a oslavovaní. (Vlna si hraje na to, že není součástí oceánu).  

Ukončíme-li tedy tento rozpor sami v sobě, nebudeme lepší, ale nebudeme ani horší, nastane stav tzv. celistvosti a celistvost sama proti sobě nikdy nepůjde. Nastává vytoužený stav uvolnění. Tím je splněna základní podmínka k odblokování životní síly a tato síla může být zároveň zdrojem  sebepoznání. 

Tím odhalujeme, že láska, respekt a úcta jsou naší neměnnou podstatou. A pokud z této podstaty odvíjíme svůj každodenní život, není co řešit.  

Proto moudré knihy nabádají člověka: "Poznej sám sebe." Ale to se nám povede teprve tehdy, když se nebudeme bát být sami. Být sám je však jedno z největších tabu lidské společnosti. Tento hluboký rozpor jedince vůči sobě samému je třeba změnit a potom bude lepší i náš svět.

Jakmile se vydáte cestou transcendence (sebepoznání), můžete zůstat na nějaký čas nepochopeni, bez práce a sami. Je to však jen přechodný jev předznamenávající lepší budoucnost, v které budete mnohem víc sami sebou.  Jen v krizi poznáte své kvality, případěn kvality svého partnera. Možná odhalíte, že lásku jste si jen kupovali a když přestanete, přichází odhalení skutečných hodnot. To je to  pomyslné ukřižování našich omylů a zmrtvých vstání do pravdivé skutenčnosti. Při cvičení taiji a čchi-kungu je sebepřijetí základním stavebním kamenem a pokud se vám podaří, můžeme z tohoto spojení dosahovat neuvěřitelného pokroku.  

 

Taiji-shiatsu 775 997 335

Moskevská 27/14, Liberec 1
II. poschodí Sídlo Centra zdraví Taiji-Shiatsu Liberec