O POSELSTVÍ DNEŠNÍCH DNÍ

O POSELSTVÍ DNEŠNÍCH DNÍ
Každá existence je plná tajemství a záhad. Jednou z nich je i neviditelná propojenost a dynamika příčinnosti všech vazeb, kterou nazýváme proměnami JINU a JANGU. Pokud obecně nastane jakýkoli problém, primárně se jedná vždy o narušení rovnováhy těchto dvou principů

Co je tedy Jin a co Jang?

JIN si můžeme v základní rovině představit jako latenci, klid, nemysl, podsatu a prenatální fázi; JANG je potom jejím projevením, započatým pohybem, myslí a vším, co v postnatální fázi povstane.   

Uvnitř každého člověka se také nachází něco jako pomyslný střed, je to jeho „já“, z kterého promítá do každodenní reality všechny své představy, touhy, potřeby a naděje, jimiž dotváří nejen svou, ale i globální existenci. Mohlo by se tedy zdát, že "já" je elementárním principem veškeré spirituality, jenže moudré knihy uvádějí, že původní podstata, nazývaná též jako Tao, Brahma, či Bůh, se nachází mimo toto já a je předmětem mnohem hlubšího zkoumání, které se nazývá mystická Cesta. O ní lze říci, že teprve ona je původní podestou, nezatíženou a nezdeformovanou esencí, která nehledána a nepoznána na sebe nabaluje stále víc klamu, díky kterému člověk, potažmo celé lidstvo trpí. Je to jen pomíjivá, empirická mysl, která definuje to, co je správné, vhodné, ušlechtilé či následování hodné, jenže i ona je součástí duality proměn JINU a JANGU. A v praxi to znamená, že čím víc zdánlivě dobrého se bude protěžovat a hromadit, tím dříve se to stane ošklivé.

Původní přirozenost jako jediná nemá vlastností, je stále stejná, živá a harmonická. Proto udržuje nádech a výdech celého vesmíru. 

Co je na povrchu, to je  JANG a co je uvnitř to je JIN. JANG je zrcadlem JIN.  Veškerá energie vesmíru je neutrální a schopností naší existence je tuto sílu polarizovat směrem k sobě v principu JIN a od sebe v principu JANG. I srdce využívá kompresi JIN ke stlačení a expanzi JANG k rozšíření svalové tkáně, která díky tomu pumpuje krev. JIN je klidem a JANG pohybem. Stav rovnováhy nastává, když klid a pohyb jsou ve vzájemné interakci přítomného okamžiku, mysl přestává produkovat myšlenky a tento stav se nazývá původní přirozeností, neboli TAIJI.  

Pokud se člověk programově donutí k větší aktivitě a pohybu na úkor odpočinku a klidu dostávají se principy JIN a JANG do disonance. Polarizace JANG se vyčerpává, přičemž polarizace JIN latentně sílí a v inkriminiovaném okamžiku udeří netušenou energií a silou. Ideálním stavem je vzájemné vyvažování, v jiném případě jsou nevyhnutelné extrémy ve všech oblastech, které si dokážeme představit. Celou situaci si můžeme namodelovat na příkladu provazochodce ve vysoké výšce bez jištění. Pokud by postupoval bez záměru udržovat rovnováhu, po několika krocích by zcela jistě spadl a zahynul. Je zjevné, že mu jde a priori o život, o co však jde nám ostatním, to nikdo pořádně neví.

Jsme křehkou rovnováhou, jsme tak nepatrní a zranitelní, že kdybychom si to do důsledku byli schopni uvědomit, neměli bychom v životě jiný záměr, než udržování rovnováhy.

Problém se nenachází v JINU, nebo JANGU, ale v jejich programově navozené izolaci. Jinak řečeno člověk by raději mnohem méně produkoval a více se bavil a odpočíval, ale zhypnotizoval sám sebe do představy, že to tak nejde a čemu věříme, to je pro nás svatá pravda, i když události posledních dní naznačujjí, že mnohé může být úplně jinak. 

Neustálá tendence navyšovaní výkonnosti, efektivity práce a zisku, stále aktivní a stresovaná mysl, civilizační choroby, zdevastovaná příroda a toxiny zamořené zdroje, to všechno nás jako celek oslabuje. Poslední zbytky prázdných míst, kde by mysl mohla odpočívat, zaplňujeme zíráním do displejů svých chytrých zařízení. Neměli bychom však zapomínat, že tato zařízení jsou především mrtvé stroje a na rozdíl od člověka, nepotřebují odpočívat, ani cítit, natož pak milovat. Co se tedy stane, pokud se budeme s těmito technologiemi nadměrně identifikovat? Ztratíme své původní instinkty a místo nich získáme studenou, citově oploštělou umělou inteligenci.      

Pokud například existujeme jen na povrchu svého bytí (JANG), žijeme s největší pravděpodobností představou, že všechny nepřátele máme kolem sebe, a proto pořád bojujeme. Pokud ale pravidelně meditujeme, nebo cvičíme čchi-kung dostáváme se podstaty (JIN) a jednoho dne docházíme ke zcela opačné zkušenosti, která říká, že mír je vlastností celé existence a jediného nepřítele máme vždy a jenom v sobě.  

Nepřítel může být někdy tak maličký, nepatrný, že s ním není možné ani bojovat. Není to snad dostatečná výzva k tomu s bojem přestat, podvolit se, přijímat skutečnost a opřít celou existenci o sebe? My sami jsme tím zdrojem, záchranou, inteligencí i řešením a když se k tomu takto postavíme, změna přijde, jen se nesmíme zbytečně vysilovat. Všechny okolnosti nás vedou ke kvalitám JINU, tedy k meditativnosti, usebrání, klidu, niterné podstatě a odloučení; Vyhovme jim, nasajme do sebe tuto kvalitu, které bylo nedostatek a ona se sama sebou přehoupne do Jangu, na který jsme všichni byli až do této doby chorobně zvyklí. 

Není to tak dlouho, co se mi zdál velmi živý sen. Obstoupilo mne cosi temného v lidské podobě, cítil jsem z toho až démonickou hrůzu, možná mne to chtělo zabít, nevím, každopádně to vysávalo energii podobně jako „mozkomorové“ z Harry Pottera.  Plný hrůzy jsem se uprostřed noci probudil a ujišťoval sám sebe, že tohle není skutečnost, že ta se děje až nyní, ale moc jsem tomu nevěřil. Jediné, na co si velmi dobře pamatuji bylo, že jsem s tím bojoval, a že se to mistrně podvolovalo jakékoli mojí akci, což mne naprosto deprimovalo, vyčerpávalo a upíralo jakoukoli naději. Ta přišla teprve s probuzením a teprve dnes, s odstupem času si říkám, že to mohl být sen upozorňující nejen na můj vnitřní vzdor, ale i na věci, které v blízké budoucnosti přijdou.  

Často se říká, že náhody neexistují a každá nemoc, pokud přijde, něco na nás chce. Nejdřív samozřejmě odmítáme, bojujeme, nechceme měnit nic ze svých naučených postojů a návyků, ale tímto přístupem prohráváme. Potom jednoho dne úplně vyčerpaní rezignujeme a tímto okamžikem dostává všechno volný průběh. Ego se odpoutá a příroda může začít uzdravovat. Odpoutání je principem JIN a mohlo by se zdát, že to je slabošství. Jenže to je jen zdání, ve skutečnosti je to akt přijetí, který vždy mobilizuje mocné, ozdravné síly.     

Každý den chodím do lesa cvičit čchikung a taichi, abych si udržel odstup a klidnou mysl. Ze začátku se mi objevovaly obrazy lidí, s kterými u nás v centru cvičím, ale postupem času zmizely a já začal být sám. Být sám je morbidně krásné. A každý hodnotný čchi-kung začíná tím, že tuto samotu přijmeme. Ideální je nemít žádnou koncepci, žádnou formu, žádného mistra, jen tak stát v tom lese a čekat, co přijde. Nebudu vám říkat, co přišlo mě, neboť jak vás znám, začali byste to napodobovat. Nedělejte chvíli nic, nepředbíhejte věčnost, jen uvolněte svou mysl a napětí z očekávání, prostě jen buďte a následujte co přijde. I kdyby to bylo jen zvedání rukou nahoru a dolů, nevadí, dělejte to tak dlouho, dokud vám nepřijde pocit, že toho bylo dost i kdybyste to měli dělat třeba dvacet minut. Podstatné je, že takto vzniklý čchi-kung vychází z vás, je o vás a je odrazem vašeho vnitřního vedení. Pokud zazanamenáte příliv energie, niterné vyladění, absenci zbytečných myšlenek, či nezvyklou lehkost bytí, je to důkaz, že to funguje a tuhle zkušenost můžete získat jen pod podmínkou, že budete cvičit sami. Situace dnešních dní doslova nahrává introvertním činnostem, využijte toho, možná tím postavíte základy mnohem hodnotnější praxe, než na jakou jste byli až dosud zvyklí.  

Toto období je třeba projít a najít v něm navzdory kumulovanému stresu uvolnění, optimizmus a vnitřní sílu, tím bude lekce vesmíru, v níž všichni obnovujeme kvality JINU doufejme pozvolna ukončena. 

PS: Vzpomínáte, jak jsem vám kdysi říkal, cvičte tak, jako by čchikung bylo to poslední, co vám na světě zbylo? Tenkrát jste mi nerozuměli, ale dne to je možná jinak, a pokud tuto výzvu uchopíte, najdete to, co vám dát nemohu, i když vám to pořád dokola ukazuju.

Tak to je všechno a jak říkával s oblibou Honza Mastik, někdy třeba zase na viděnou smiley

 

Taiji-shiatsu 775 997 335

Moskevská 27/14, Liberec 1
II. poschodí Sídlo Centra zdraví Taiji-Shiatsu Liberec

Aktuální články

O ČHI-KUNGU NAPLNĚNÉ SAMOTY

03. 04. 2020

Několik posledních týdnů nám dramaticky změnilo život. Jsme vykořeněni ztrátou každodenních návyků a vynucená izolace a samota tento stav ještě víc um...

O POSELSTVÍ DNEŠNÍCH DNÍ

21. 03. 2020

Každá existence je plná tajemství a záhad. Jednou z nich je i neviditelná propojenost a dynamika příčinnosti všech vazeb, kterou nazýváme proměnami JI...

všechny články