PĚT ÚROVNÍ KUNG-FU, ANEB O POKROKU VE VNITŘNÍCH UMĚNÍCH

< Zpět na články

Cvičení Taiji-Quan se dá přirovnat ke studiu na základní, střední a vysoké škole. Osnovní rámec výuky je spojen s fyzickým tělem, pokročilejší fáze s životní energií čchi a samotný vrchol je spojen s ovládáním principů, které řídí mysl.  

A nyní ke konkrétním úrovním:

První úroveň

Je spojena s nácvikem formy. Forma, Čínsky taola je uceleným souborem pozic a pohybů, kterým je třeba se naučit zpaměti a zakomponovat je do podvědomé mysli tak, aby byly kdykoli k dispozici. Je důležité respektovat obecné zásady mezi něž patří: Vyvážený a srovnaný postoj, uvolněná ramena, spuštěné lokty, podsazení pasu, otevření kyčlí, pokrčení kolen, jemné vtažení hrudi a udržování hlavy, jakoby byla zavěšena shora. Pro začátečníka je samozřejmě téměř nemožné následovat všechna tato doporučení a i kdyby se mu to nakrásně podařilo, zcela jistě by ztratil to nejdůležitější a tím je uvolnění. Pro začátek je dobrá určitá míra nadhledu uvolnění, která umožňuje dát věcem volný průběh a tím začnou všechny části mezi sebou koordinovat. Tuto etapu téměř vždy doprovází jistá dávka strnulosti v podobě přepouštění (přetažené pozice) nebo ztrácení (nedotažené pozice) a obojí poškozuje tzv. středovou rovnováhu. Pohybujeme se mezi dvěma krajnostmi, pokud tento stav opustíme, stáváme se součástí taij, neboli přirozeného pohybu. Na této úrovni je adept kung-fu  označován za nešiku s jedním jin a devíti jang. Pokud by byla tato úroveň použita k boji, proti agresivnějšímu protivníkovi by neskýtala vůbec žádnou šanci. První úroveň je definována nadměrnou tvrdostí s naprostým nedostatkem citu. 

Druhá úroveň

Je fází, kdy se naše vnímání stává zřetelnější a živější. Forma je technicky zvládnuta a všechny pozice a pohyby jsou uloženy v paměti takže není třeba na nic myslet. Psychika se může uvolnit a sledovat nosné principy. Občas se objeví lokálně nahromaděná čchi, avšak k propojení všech částí to má ještě hodně daleko. Plynulost pohybů včetně vyváženosti všech proporcí a pozic se značně zlepšuje, nicméně je třeba na tom pořád dál pracovat. Je důležité, aby tok vědomí a čchi plynul vyváženě a procházel celým tělem. Na úrovni těla se projevuje ladný, koordinovaný pohyb, na úrovni vnímání přichází zážitek jedné, nerozdělené čchi. Klasikové hovoří o vnitřním a vnějším sjednocení. Vnitřní sjednocení představuje spojení vůle s myslí, čchi se silou a šlachy s kostmi. Vnější sjednocení zahrnuje spojení rukou a nohou, loktů a kolen a ramen s kyčlemi. Pokud je na tom pracováno, velmi rychle se odhalí chyba přepouštění a nedosažení. Druhá etapa kung fu je charakteristická upíráním pozornosti na jedno a ztracením pozornosti na druhé. Během této fáze si cvičenec začíná uvědomovat ovoce, které usilovný tréning přináší a to zvyšuje jeho další zájerm a odhodlání. Klasikové praví: „ V každém je taiji, rozdíl je jen v lidské píli. Stačí píle a pak se dveře najednou otevřou“. Obvykle je třeba k dosažení druhé úrovně cvičit 4-5 let. Otevřením a zprůchodněním těla jednotnému toku čchi lze dojít do stavu celistvosti a euforie. konečně přináší cvičení radost a z toho plyne důvěra pokračovat. Výrazně se mění energetika celého těla a už nelze s cvičením přestat. Bojová dovednost je sice na této úrovni zanedbatelná, ale všechno má svůj čas. Přichází na řadu tchuei-shou a v kontaktu s partnerem při přenášení síly se odhalují chyby, které při cvičení forem znebyly vidět. Je to první zátěžový test kung fu. V této fázi ještě zdaleka není naplněno pravidlo zapomeň na sebe a následuj ostatní, a proto hovoříme o dvakrát jin a osmkrát jang, což je stále neuspořádaným přístupem.

Třetí úroveň

Předchozí etapa byla završena zprůchodněním těla do jednotné čchi a tím se otvírá prostor pro nové postupy a dosažení. Učíme se pracovat s kruhovitostí technik a velikost těchto kruhů podle potřeb a okolností měníme. Obecně platí, že výcvik forem začíná nízkými postoji a technikami připomínajícími velké kruhy, (velký řád) později se přechází na střední velikost (střední řád) , pokračuje malými kruhy (malý řád)  až tam, kde kruh zmizí úplně. Principy a myšlenky samozřejmě zůstávají. Třetí úroveň je přechodem z velkých kruhů na střední. Klasikové říkají: Duch je generál, čchi vojáci a tělo bitevním polem“. Z toho je patrné, že nelze zaměřovat pozornost jen na čchi, neboť tím by začala stagnovat. Je to záměr v akci, co probouzí čchi a ta potom pohybuje tělem. Samotná čchi bez záměru je hluchá, a proto je třeba cvičit formy tak, abychom v nich buď naplňovali nějaký princip, anebo si uvědomovali stínový boj. Proto je tak důležité porozumět bojovým aplikacím a znát nosné principy. V první úrovni kung-fu se tedy pozornost zaměřuje na osvojení vnějších technik, v druhé se odstraňují rozpory mezi jednotlivými částmi těla a v třetí se učíme pracovat s myslí tak, abychom nepoužívali fyzickou sílu. Pohyby by měly být lehké a vycházet z hloubky, v žádném případě by neměla být přítomná síla generovaná díky svalům a rychlosti. (vnitřní umění) Tedy přesný opak konvenčních bojových systémů. K posílení účinku je důležité spojit techniky s dechem a přidat nácvik nehybné meditace. Meditace učí klidu mysli a vyváženému přístupu. Vše co bude následovat je odvislé od porozumění principů otvírání, zavírání, stoupání a klesání. Klasikové praví: „Máte-li potíže s uvolněním energie, neporozuměli jste principu otvírání a zavírání“. V těle tento princip nehledejme, je to ryzi obsah. Ve formách je pokrok znatelný a stejnou pokročilost je třaba najít i ve cvičení s partnerem. Vystavení skutečnému tlaku a síle ukáže mnohé, skryté nedostatky, proto lze v tomto čase o adeptovi třetí úrovně říci třikrát jin a sedmkrát jang.

Čtvrtá úroveň

Ve čtvrté úrovni se střední kruh mění na malý a tomu samozřejmě odpovídá i velikost příslušných postojů a technik. Umění na této úrovni již viditelně značně pokročilo a blíží se svému završení. Došlo k osvojení cvičebních metod, zásad pohybu, pochopení bojového významu technik, zvládnutí pohybu vnitřní čchi, včetně principů vyvažování protikladů. Prohlubujeme stále svou dovednost až do stavu, že není co přidat a není co ubrat, dokonalost se završuje v nedokonalosti. Bojové umění TaijiQuan vychází ze souladu s životodárnými principy univerza, takže vždy je užíváno síly soupeře a nikdy není zdrojem agrese a útoku. Klasikové praví: „Když cvičíte formu, cvičte jako byste bojovali, když se utkáte s nepřítelem, chovejte se, jakobyste prováděli formu“. Ve stínovém cvičení díky tomu neuvadá bojový duch a není oslaben jang, přičemž v reálném boji zůstává nadhled a klid jako projev vyvažujícího jinu. Z toho je zjevné, že nejen při cvičení, ale i každé reálné situaci nerozhoduje tělo, nýbrž stav mysli. Na třetí úrovni kung fu neutralizujeme sílu soupeře, odstraňujeme rozpory, abychom získali převahu a tím si podvolili protivníka. Na čtvrté úrovni si osvojujeme schopnost nepřidávat ze své síly a vše řešit jen prostřednictvím energie partnera. V tlačení přes ruce adept třetí úrovně často neutralizuje dobře, ale z energie soupeře neumí vytěžit pro sebe žádný prospěch. Čtvrtá úroveň tuto situaci obrací a síla partnera je nám plně k dispozici, což nabízí doslova zázračné možnosti. Neztrácet, ani nepřetlačovat, neustále upravovat situaci podle svého nitra, v každém okamžiku být myslí napřed, pohyby jsou malé, ale síla velká. Proto lze říci, že této etapě náleží čtyřikrát jin a šestkrát jang.

Pátá úroveň

Pátá úroveň je obdobím, kdy se malý kruh zcela rozpouští. Má to také co do činění s principem technika bez techniky. Své taiji poznáme, aniž bychom cokoli použili. Kam půjde duch, tam s námi půjde i naše umění. kaligrafie, hudba, poezie, léčitelství atd.) Výsledkem završení této cesty je zdravé tělo, hojná čchi a nekonfliktní mysl. Jak říkají klasikové: Člověk najde své místo na zemi a obsah si vyhledá svou formu. Vědomí prohlubuje svou meditativnost a duch se navrací do prázdnoty. Adept v této fázi výcviku ukončil boj sám v sobě, proto nepřichází žádné konflikty, vzestupy ani pády. Klasikové říkají: „Jednotná čchi je vedena jednotnou vůlí bez přerušení, vesmírná čchi proudí obrovským tokem, až tento tok dosáhne stavu neviditelnosti, viditelný tok se navrací k toku beze stop, teprve zde lze odhalovat všechna tajemství“. Z hlediska bojové dovednosti bylo konečně dosaženo souladu mezi tvrdostí a měkkostí, pohyb a klid se stal jedním. Koncentrace síly a její výdej se prolínají, váha je rozložena do osmi stran. Proto se říká, jen když je pětkrát jin a pětkrát jang vše se vyvažuje a teprve teď má adept kung fu v každém pohybu taiji. Plnost našla oporu v prázdnotě a přirozený běh věcí se stal odměnou za vynaložené úsilí a píli. Nyní již není oč usilovat a co držet, neboť věčné neuchopitelné Tao řídí každý náš krok.    

Taiji-shiatsu 775 997 335

Moskevská 27/14, Liberec 1
II. poschodí Sídlo Centra zdraví Taiji-Shiatsu Liberec