O PĚTI PRINCIPECH ČCHI-KUNGU

O PĚTI PRINCIPECH ČCHI-KUNGU
Čchikung je jednou z věd, která odhaluje tajemství života, energie a mysli na pozadí našeho vědomí. Plným právem jej můžeme postavit naroveň pokročilým formám jógy, mystiky nebo zenu.

 

Své kořeny má v čínské kultuře, tradici a medicíně, Jeho hlavními tématy je řízení stravy, řízení spánku, řízení těla, řízení dechu a řízení mysli. Tato pětice oblastí jsou něco jako vojáci, kteří striktně podléhají svému generálovi-vědomí. Pojem řízení také není třeba brát doslovně, jde spíš o nasměrování pozornosti k tématům, která jsou životně důležitá, a je vhodné na ně brát ohled.  A nyní k jednotlivým oblastem podrobněji:

Řízení stravy

Je nemožné ba přímo naivní dávat nějaké obecné návody co, kdy a kolik jíst, neboť každý člověk je jiný a žije odlišný život. Jiné nároky má na skladbu jídelníčku duševně pracující a jiné dřevorubec. Omezme se tedy na základní principy. Pokud si chceme trochu pohrát s pravidlem řízení stravy, měli bychom se naučit jíst vědomě, pomalu, hodně žvýkat a sledovat, kdy nám tělo říká dost. Je to jemné, sotva postřehnutelné poselství a nekontrolovaná poživačnost, hltání, či nezřízené podléhání chutím, jej paralyzuje, nebo zcela utlumí. Vědomým, nebo chcete-li meditativním jedením projasníte své vnímání, svůj vztah s vnitřními orgány a tělu dáte vždy jen tolik, kolik potřebuje a je schopno bez ztráty energie zpracovat. Pokud se po jídle dostáváme do útlumu a potřebujeme si dát kávu, nebo rovnou šlofíka, věřte, že tady něco není v pořádku.Jídlo by nám mělo vždy energii dodávat, nikoli ubírat. Po nějakém čase tréningu vědomého jedení může vaše vnímavost natolik stoupnout, že kvalitu jídla poznáte již z pouhého pohledu. Ale chce to čas a trpělivost. Je dobré vědět, že v jídle je vázaná čchi, to znamená, že náš organizmus ji musí formou metabolických procesů oddělit a získat. Naše tělo po každém jídle s tím má spoustu práce, protože musí oddělit jemné od hrubého. Hrubé vylučuje střevem pryč, kdežto jemné jako osnovní výživu přepravuje prostřednictvím sleziny k plicím, které ji společně s kyslíkem vhánějí do krevního oběhu. Uvědoměním těchto vztahů se nabízí otázka, zda by nebylo možné doplňovat běžnou stravu též z jiných, řekněme jemnějších zdrojů přímo a tím odlehčit tělu a vnitřním orgánům od každodenní námahy. To je velmi podnětná úvaha a lidé, kteří pravidelně praktikují čchi-kung, vám zcela jistě dají za pravdu, že nepotřebují příliš jíst, ovšem pod podmínkou, že nemají těžkou fyzickou námahu.

Řízení spánku

Spánek je pro náš život a celý organizmus nesmírně důležitý. Je to část dne, kdy dochází k naprostému odpoutání od koloběhu života, a především od zátěže. To vede k relaxaci a obnově všech sil. Spánek je stavem nevědomé meditace. Kolik spánku a kdy je zase otázkou zcela individuální, nicméně pokud je člověk v produktivním věku a není nemocen, neměl by podléhat rozmaru natáhnout se po obědě, nebo vyspávat příliš dlouho. Vede to k narušení biologických rytmů a v důsledku toho často spíme špatně v noci. Obráceným extrémem je zase nedostatek spánku, anebo spánek, který začíná až po půlnoci. Je třeba si uvědomit, že každá fáze dne má své sedativní cykly jin a tonizační cykly jang. Aktivitu je vždy třeba směrovat do hojnosti jangu a pasivitu do hojnosti jinu, pokud tyto parametry obrátíme, zcela jistě poškozujeme svůj energetický systém a z orgánů ledviny. Na skutečně hodnotný spánek je dobré se umět připravit. Rozhodně není vhodné před spaním přetěžovat mysl, čeřit emoce, přejídat se, či pít alkohol.

Spát bychom měli v dobře vyvětrané místnosti, v které je minimum nábytku, zbytečných věcí, a především žádná elektronika. Pro klidný spánek není vhodné do ložnice umísťovat zrcadla, obrazy příbuzných, nebo umísťovat postele přímo pod okny, nebo naproti dveřím. Každá prostora má své feng shuei a po troše experimentování si zcela jistě najdete ideální polohu. Nezapomínejme, že před spaním potřebujeme dvě věci: Zrelaxovat tělo a vyprázdnit mysl. Poté do toho hupneme jak malé dítě. Ráno je opět ideální vstávat pozvolna a budit se spontánně nastavením vnitřních biologických hodin, které jsou přirozeným mechanizmem na rozdíl od drastického přerušování klidu spánku nějakým budícím zařízením. Poté, co se vzbudíme, znovu relaxujeme a necháváme útlumovou fázi spánku ještě chvilku doznít, můžeme pozorovat dech a jak se do našeho těla postupně vlévá síla, to může trvat nějakým deset patnáct minut, nicméně takové stávání je stáváním v klidu a stres je tak možné držet si od začátku dne pěkně od těla.

Řízení těla

Pod pojmem řízení těla si teď asi mnozí představují cestu do práce a poté tělesný, případně duševní zápřah v té, či oné činnosti, která umožňuje dobývat chléb náš ve zdejší. Dále také může řízení těla zahrnovat všechny činnosti, které chápeme jako důležité a mají pro nás charakter povinnosti, zodpovědnosti, zásad a podobně. Naše tělo doslova otročí utkvělým představám naší mysli o tom jak a co musí bezpodmínečně být a duševní pohoda a klid se tak vytrácí kamsi do neurčita.

Řízení těla z pohledu čchi-kungu je něco úplně jiného. Než na to ale dojde, měli bychom si uvědomit a mít stále na paměti, že kvalita prožitku každého okamžiku je pro nás nesmírně důležitá, neboť předurčuje to, jak na tom budeme zítra, pozítří, ale také za pár let. Skládá se z duševního a tělesného komfortu, které jsou mezi sebou vzájemně provázány. Na to, abychom v těchto oblastech tu a tam něco zrevidovali a případně opravili, potřebujeme především chuť a potom čas. Jakmile tohle víme a opravdu chceme, máme z poloviny vyhráno. Ta druhá polovina se nachází v cíleném vytváření pohody v těle. V základních úrovních cvičení čchi-kungu se učíme nenásilným způsobem rozhýbávat své kluby a páteř, což znamená, že nikdy nepoužíváme tlak proti stagnaci a odporu. Tím se tělo otevře, bloky povolí, a nová energie zaplaví celý organizmus. V běžně dostupných a nám známých tělesných aktivitách je tomu ale úplně jinak, a proto mají také někteří lidé odpor k jakémukoli cvičení. Velmi dobře totiž vědí, že nejdřív musí vynaložit značné úsilí a teprve poté přijde vytoužená odměna v podobě uvolnění. Navíc často a zejména ve výkonnostním sportu neplatí, že tělo dostalo optimum, protože bývá zatíženo příliš. Zátěží sice vzrůstá adaptabilita a trénovanost, ale zároveň je poškozována čchi a značnému opotřebení podléhá zejména pohybové ústrojí. To samozřejmě mladým akčním lidem nevysvětlíte, nicméně tuto pravdu si pár let cela jistě uvědomí.

V čchi-kungu, který může být mimo jiné výbornou kompenzační pomůckou zátěžových aktivit a sportů se učíme dostat k relaxaci a optimálnímu fungování těla bez nadměrného napětí, tlaků, a nervů, všemu se věnujeme se stejnou precizností a pílí, a takové jednání lze pro daný čas vnímat jako rovnováhu, soulad a sjednocení pronikající do všech oblastí života.  

Pojem řídit tělo znamená také něco nového se naučit, ovládat, zakomponovat do své výbavy, zkrátka radovat se progrese a pokroku, který přichází, když spojíme svou pozornost a její schránku do jednoho koordinujícího celku. Ovládat tělo je předstupeň k pokročilejší praxi, v níž se učíme ovládat mysl. Ale v zásadě není rozdíl mezi myslí a tělem, protože každý fyzický detail, který jsme zpracovali, vznikl na základě podnětu mysli. Tělo je věrným odrazem mysli, takže dosažením určitého stupně řízení těla automaticky začínáme nabývat schopnost ovládat mysl.

Pokud tedy naše pozornost, potažmo mysl spí, nebo je-li naše přesvědčení – víra v tyto věci slabá či nahlodána, nemůžeme očekávat, že se dočkáme pokroku. Můžeme něco napodobovat a tvářit se, že to myslíme vážně, ale tím šidíme jen sami sebe.

Řízení dechu

Není nic těžšího než řízení dechu a každý, kdo s tím zkoušel laborovat mi dá zcela jistě za pravdu. Jakmile začneme usilovat o hlubší a klidnější dech, nejen že se nám to zpočátku nebude vůbec dařit, ale také se nemusíme cítit dobře. Takže proč tedy řídit dech, když nejlépe se nám dýchá spontánně a přirozeně? Protože dech je hlavním zdrojem volné energie čchi. A pokud je pod vlivem stresu, špatných návyků a nadměrné zátěže mělký a povrchní, energie stagnuje, což je příčinou celé řady problémů a jejich následných fází nemocí.    

Co tím tedy mínili mistři čchi-kungu, když nabádali k řízení dechu? V první řadě měli na mysli rozdýchání, tím se uvolní vnitřní, emociální napětí, rozproudí krev, a co stagnovalo, dá se znovu do pohybu. Za další, pozorovat dech znamená obrátit pozornost do sebe, tedy do svého zdroje. To je zásadní informace pro obnovu všech sil, neboť síla z nás pro tento čas neuniká, nýbrž naopak roste. Zejména duševně pracující lidé pod velkou zátěží by měli věnovat meditativním cvičením s řízením dechu pravidelnou pozornost, neboť to je účinná metoda, jak se nedostat do stavu naprostého vyčerpání a syndromu vyhoření. Navíc pozorování dechu posiluje vědomí a tím tlumí myšlení, takže výsledkem je vzácný mentální klid. Pozorování dechu je doslova magické a má hlubokou vypovídací hodnotu o nás samotných, neboť jakmile se snažíme správně dýchat, máme tendenci ovlivňovat a vést. Vést je to samé co dávat důraz, jenže tato nepatrná přidaná hodnota stačí k tomu, aby se celý proces v nás zablokoval. Jeden z důvodů, proč nám vědomé dýchání dělá potíže spočívá v tom, že dech je spojen s naší myslí, takže tendence naší mysli ovlivňují i kvalitu našeho dechu. Celý princip funguje také obráceně, takže naučíme-li se volně a bez zasahování dýchat, postupem doby se změní i naše mysl. Je velkým uměním odpoutat se ve vědomém dýchání od zasahování. Chce to cvik, nicméně pokrok v této oblasti přináší znatelnou úlevu, neboť nás vtahuje do stavu, kde souzníme s přirozeným během všech věcí.  

Řízení mysli

S řízením mysli je to hodně podobné jako s řízením dechu, nebo těla a pro hodnotnou praxi v čemkoli, tedy i čchi-kungu je důležité vědět, že mysl je dobrým sluhou, ale špatným pánem, protože její primární vlastností je rozpolcenost. Pokud ji pečlivě sledujeme, zjistíme, že každý klad je vzápětí vyvážen záporem a člověk tak neví, ke které z možností se přiklonit. Na tom by nebylo nic tak hrozného, kdybychom se s každou myšlenkou, která nás napadne, neztotožňovali. Ztotožnění vede k připoutanosti a odtud je už krůček k závislosti, a to jak v přijatelné, tak nepřijatelné podobě. Obecně přijatelná podoba je například workoholizmus, kdežto nepřijatelná třeba alkoholizmus, nicméně obojí je nutno posuzovat jako duševní poruchu. Takže co je tedy míněno pojmem řízení mysli? V podstatě jde o schopnost držet si mysl od těla a posilovat ducha-vědomí, nebo chcete-li neztotožněné a nepřipoutané uvědomování, které stojíc stranou všeho dění a při tom účastné, má doslova zázračné schopnosti.

Všimněme si, že na své sklony často reagujeme pudově a nevědomky a tím pádem nad námi mají svou moc. Kdybychom se však naučili dělat všechno vědomě, mnohé z toho by se nám začalo jevit jako absurdní a zbytečné. Jenže naše vědomí je často nepozorné, spící, a tak do nás mohou vstupovat všechny možné vlivy, které se zabydlí a vysávají z nás životní energii. Když ty záškodníky konečně odhalíme, je to pak intenzivní práce na několik let, neboť každá závislost léty nabírá na síle. Dlužno ještě podotknout, že za každým takovým sklonem, dříve či později objevíme nositele, člověka, který nám byl, nebo je nám nablízku. Pokud máme tendenci bojovat se svým neduhem, zákonitě budeme mít sklon bojovat i s jeho autorem.  Faktem je, že pokud svou mysl netrénujeme, neřídíme, nedržíme si od ní odsup, tak nás převálcuje svými svody, lákadly a nabídkami. To je patrné zejména v dnešním světě, kdy lidé již od brzkého věku nedokáží být sami se sebou v pohodě, pokud nemají u ruky nějaké elektronické zařízení, které zaměstná jejich pozornost a mysl. Možná by se dalo namítnout, že i zde je trénovaná pozornost, to je pravda, jenže ta se okamžitě váže na příslušné myšlenkové formy, takže pozorovatel není ve své podstatě odpoután, nýbrž fixován, a to nevede k poznání, nýbrž naopak závislosti. Čím víc závislého života, tím víc nejen jedinec, ale samozřejmě i celá společnost slábne. Nejdříve podléháme sklonům své mysli, ty se v nás upevní jako mentální vzory anv nevědomém režimu vystupují v inkriminovaném okamžiku na povrch jako nezvládnuté emociální vzruchy. Svým způsobem se jedná o psychopatické jednání, které se velmi těžko léčí, neboť iniciátor takového jednání jej považuje za správné a odůvodněné. V takovém případě je terapeutické každé cvičení, které spojuje do jednoho integrálního celku řízení těla, řízení dechu a řízení mysli. Díky takové praxi se časem podaří odhalit, že vědomí je pánem záměru a tomu se říká víra. Víra není o schopnosti tlačit na pilu, nebo se bránit, případně papouškovat stále dokola nějaké ideje, dokud si s nimi nevymyjeme mozek, tak to není, víra se a priori projevuje jako okamžitá schopnost vědět a podle toho jednoznačně jednat. Řízení mysli je podobné jako řízení dechu, učíme se nechávat vše být a jako nestranný pozorovatel přistupujeme ke všem věcem, dějům a situacím nezaujatě a stejně. Tím se postupně stáváme nekonfliktní a vstupujeme na dráhy života, kde není rozpor a svár. Navíc pozorovat je na rozdíl od vykonavatele pasivní, a tak ve svém působení má schopnost včas zadržet nekontrolované jednání, které mají často lidé, kteří tuto pasivní polohu v dynamickém aspektu své mysli nemají. V praxi pokročilého čchi-kungu je řízení mysli chápáno jako následování představy. Takže příslušný pohyb těla vždy předchází nějaká idea, třeba zvedání, nebo klesání rukou. Tím pádem se do cvičení zapojuje nejen tělo fyzické, ale i mentální, éterické a v dalších fázích i tělo duchovní. Není to nic výjimečného, v životě také nejdřív myslíme, poté na svůj projekt skládáme energii, nebo peníze a nakonec realizujeme. Je to jen v mnohem delším časovém období a v jiném prostoru, nicméně princip je totožný. Takže závěrem řídit mysl znamená mimo jiné dotahovat své projekty do konce. A to je pro dnešek všechno.  

Závěrem:

Řízení stravy, spánku, těla, dechu a mysli mají cosi společného, je to schopnost pozorovat a nechat plynout. To je ženská kvalita JIN, které bude tento rok astrologicky přáno. Planety nás budou přibržďovat a je pouze na nás, zda budeme proti tomuto vlivu vyvíjet úsilí, anebo nasedneme na vlnu, která možná ukáže, že mnohé lze dělat jinak, neboť nerozhodují peníze, ale především spokojenost a zdraví. Kéž bychom tuto víru sdíleli společně.  

Taiji-shiatsu 775 997 335

Moskevská 27/14, Liberec 1
II. poschodí Sídlo Centra zdraví Taiji-Shiatsu Liberec

Aktuální články

PANDEMIE, IMUNITA, TAICHI A ZDRAVÍ

09. 08. 2020

V dnešní době mnozí odborníci v souvislosti s pandemií nabádají k úpravě životního stylu, cvičení a posílení imunity. Jedna z možností, jak se k těmto...

ZLATÁ KNIHA PROMÝVÁNÍ KOSTNÍ DŘENĚ

08. 07. 2020

podrobný manuál ke cvičení z knihy Umění pěstování čchi a ozdravění těla

všechny články