JAK SE DÁ ZVLÁDNOUT STRES

JAK SE DÁ ZVLÁDNOUT STRES
Na našich společných cvičeních si čas od času během rozcvičky povídáme. Je to neformální a lidé se tak více otevřou a uvolní. Včera byl tématem našeho dialogu stres. Vycházeli jsme z nedávno zveřejněného článku na portále Seznam, kde se někdo snažil dávat informace jak tento nešťastný trend dnešní doby zvládnout. Radil, že si máme po ránu dýchat, psát, za co jsme vděční a učit se něčemu novému. Nevím, jak to funguje, protože tohle jsem nikdy nedělal, ale mám jinou zkušenost a o tu bych se s vámi dnes rád podělil. Abych nezapomněl, ještě něco, dopřejte si na tento článek čas, jinak budete ve stresu, že to je dlouhé a buď nedočtete vůbec, nebo budete vnímat každou třetí větu a minete to, s čím se dá pracovat a co by se vám možná mohlo hodit.

Takže začnu větou

Chceme-li ze svého života něco odstranit, měli bychom to nejdříve důkladně poznat.

Co je tedy stres? Obecně vzato se jedná o reakci naší mysli, potažmo těla na psychicky vypjatou situaci. Vypjaté situace mohou vznikat z celé řady příčin, například z nepředvídané změny v zažitých stereotypech, z nesouladu představ vůči prožívané realitě, z kolony v dopravní špičce, z tlaku vyvolaném nějakou autoritou, ze zákeřné nemoci vlastní, nebo někoho blízkého atd. Může to být ale také a to bývá velmi často z pouhé představy mysli, která přesvědčila sama sebe, že tělo, potažmo mysl toho musí zvládat stále víc, rychleji a lépe.  

Celé týmy odborníků řeší otázku, zda se dá stresu nějak čelit. Podle mého je to podobné, jako byste se při práci umazali, a pak se ptali, jak se dá zabránit špinavým rukám.

Naše životy jsou plné proměn a zvratů, a my se učíme všechny tyto situace zvládat. Ne nadarmo se říká, že život není to, co chceme, ale to co dostáváme. Zvládnout stres se dá s maximálním psychickým vypětím, ale to představuje značný energetický výdej, takže abychom se úplně nevydali, možná by bylo řešením nelpět na maličkostech, pravidelně relaxovat a učit se nepříjemné situace nahlížet a zpracovávat klidnějším způsobem.

Stres bývá často součástí nepříjemných situací. Na nepříjemné situace reagujeme zpravidla odporem a vzápětí nastupuje hněv na příčinu, kterou téměř vždy nacházíme v ostatních a jen ve vzácných případech u sebe.  

V souvislosti s tím je dobré vědět, že naše tělo a mysl jsou dvě prostředí - existence, které bez patřičného tréningu neumí reagovat na dané podněty odděleně. To znamená, že dostává-li se do napětí mysl, tuhne i tělo a dostává-li zabrat tělo, s rostoucí únavou začíná být neurotická i mysl. Nicméně tělo a mysl se mohou za určitých podmínek chovat jako antagonizmy, které působí vyvažujícím způsobem; to znamená, že je-li tlak a napětí v jedné z oblastí, druhá reaguje uvolněním. 

Jsou známé příběhy z prostředí bojových umění, kdy bojovník díky neohrožené mysli vyhrál stresující souboj. Jenže aby se tohle člověk naučil, musí trénovat svou mysl - vědomí a své tělo jako jeden celek. (taiji) Konkrétní myšlenka je potom záměrem a vědomí silou, která jej prosazuje. (Čím víc myšlenek, tím slabší vědomí a platí i věta opačná čím silnější vědomí tím méně myšlenek). Určitě má každý v paměti vzpomínku na extrémní situaci, kdy se čas jakoby zastavil, mysl vyprázdnila a odkudsi z neznáma přišla ideální reakce, která nás zachránila od velkého karambolu.    

Jenže to je extrémní situace, v normálním životě je všechno jinak. Když pracujeme hlavou, tělo zůstává pasivně stranou. Namáháme-li tělo, mysl odpočívá a často se odpojuje. Má to svůj význam, šetříme tak energii, ale zároveň jsme rozdělení. A co je rozděleno nemůže koordinovat a tím pádem se nemůže ani vyvažovat.

Vyvažující princip ale potřebujeme, a proto jej aktivujeme dodatečně. V praxi je tomu tak, že po duševní námaze rádi relaxujeme fyzickou námahou, třeba jízdou na kole, nebo v posilovně. Naopak po fyzické dřině se zase s chutí posadíme a dáme nějaké to pivko. Jenže tím, jak obě prostředí - mysl a tělo prožívají své příběhy oddělně, dostává nás to do stále větších extrémů a ty samozřejmě vyvolávají stres.  

Stres se dá také vnímat jako útok na jinak klidné tělo vyvolaný neklidnou myslí. Věrným pomocníkem neklidné mysli ve vytváření stresu je čas. Možná jste si všimli, že nejvíc podléháme stresu tehdy, když musíme něco stihnout a máme na to málo času. Naše mysl v takovém okamžiku není přítomná, nýbrž se promítá do budoucnosti, vymýšlí kdoví jaké hloupé scénáře a nutí tam co nejdříve doběhnout i tělo. To vyvolává niterný přetlak a psychika reaguje podrážděním, které se projevuje ztrátou kontroly a zrychleným dechem. Stres nás zase dostal a žene naši energii vzhůru, kde zneklidňuje srdce, dráždí žaludek a oslabuje ledviny. Po několika letech takového života přicházejí infarkty, žaludeční vředy a syndromy vyhoření. Na fyzické úrovni se lidé podléhající stresu nedokážou uvolnit, špatně dýchají a jsou zatuhlí zejména v oblasti hrudní a krční páteře. Na mentální úrovni bývají často striktní až dogmatičtí.

Stresovaní lidé žijí přesvědčením, že jinak to nejde. Tímto rozhodnutím si však podepsali ortel a potom bojují s tím, co sami do svého do svého domu - těla pozvali.     

Nic není důležitější než duševní pohoda a zdraví, ale to si zpravidla uvědomujeme teprve tehdy, kdy se pomyslné ucho u džbánu utrhne a my nemůžeme dál dělat to, co máme rádi. Lidé často bojují se stresem, ale to stejně pošetilé, jakoby bojovali se špatným počasím. Stres tu zkrátka je a řešením není bojovat s důsledkem, nýbrž odstraňovat jeho příčinu.

Mistři bojových umění dávných časů věděli, že na skutečný boj se dá připravovat kvalitním tréningem, který spočívá v důsledném naplňování zdánlivě malicherných a nepodstatných věcí. Tento princip si můžete vyzkoušet také. Až pojedete s rodinou v sobotu na oblíbený výlet autem, dejte si za úkol, že krom sledování věcí kolem, budete pozorovat také sebe. Do navigace si zadejte cíl cesty a do své mysli vložte rozhodnutí, že dnes to bude bez pospíchání, předjíždění a zbytečného reagování na ostatní řidiče. Nebuďte rutinní. Nikdo vás nenutí o víkendu pospíchat, a proto nepospíchejte. Je to jen a pouze o vašem rozhodnutí. Aby se to povedlo, chce to méně myšlenek a více vědomí, jinak zapomenete, co děláte a ovládne vás zvyk a síla minulosti.   

nezapomeňte

Prosadit záměr neznamená tlačit na pilu proti zaběhnutým návykům. Ty nechte stranou, jako by se vás netýkaly a užívejte si změnu, neboť oba přístupy existují vedle sebe naprosto nezávisle.    

Hned to nepůjde, protože setrvačnost a síla zvyku se budou připomínat, ale když vydržíte, časem se dostaví první výsledky. Žít na pohodu je totiž ohromný zážitek, uvolní se tělo, psychika a vy začnete být součástí ničím nepodmíněné pohody, radosti a harmonie.

Tahle zkušenost je přenosná, tedy pokud si ji dovolíte přenést třeba do náročnějších podmínek. Podobných cvičení, pokud budete chtít, určitě objevíte celou řadu a ta začnou pozvolna vyplňovat vaše vnitřní prostředí.  

Tím, co jsem zde napsal, se nechci stavět do pozice, že stres na mne nepůsobí, každý tak trochu lpíme na něčem jiném a právě v tom nás život nejvíc prověřuje. Když tento princip odhalíme, můžeme zjednat nápravu a nepříjemné situace včetně stresu se tak stanou minulostí. Závěrem lze říci jen jediné, pořád se učíme a právě o to tady jde.   

 

Taiji-shiatsu 775 997 335

Moskevská 27/14, Liberec 1
II. poschodí Sídlo Centra zdraví Taiji-Shiatsu Liberec

Aktuální články

ČCHI-KUNG PODLE VIDEA

15. 04. 2020

Osm čan čuangových forem pěstění nitra a vnějšku

TAICHI JANG PODLE VIDEA

15. 04. 2020

Pro ty z vás, kdo si chcete opakovat formu, ale potřebujte korekce jsou tady I, II a III část 108 v podání mistra Yang Zhenduo

všechny články