CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O TAIJI A ČCHI-KUNGU

CO BYSTE MĚLI VĚDĚT O TAIJI A ČCHI-KUNGU
Mnoho lidí, kteří někdy vyzkoušeli taiji nebo čchi-kung vydrželi jen krátce a po několika týdnech či měsících své nesmělé pokusy vzdali. Důvodem je především neznalost a nezkušenost těch, kteří jim své umění, dá-li se vůbec o umění hovořit, předávali. Naučili se někde nějakým kusým dovednostem a po relativně krátké době se rozhodli učit i ostatní.

Jenže nějak se prostě začít musí a mám v živé paměti, jak jsem před několika desítkami let na tom byl podobně. Na kurzu jsem se naučil základní sestavě 24 pohybů taichi a tu s jistou dávkou sebevědomí předával jako hotové umění. Nevěděl jsem nic o nosných principech, jinu a jangu, meridiánech, aplikacích a manifestace energie čchi pro mne představovala trochu ohřáté dlaně. Konceptuálně jsem vůbec nechápal příčinné souvislosti za to jsem měl silný dojem, že jsem v taichi dobrý. V tradičním pojetí se takto nikdy nesmělo postupovat, povolení učit se dostávalo jen výjimečným žákům po mnoha letech cvičení a mistr dával dobrozdání, kterým byl dotyčný oprávněn učit, jinak to vůbec nepřipadalo v úvahu. Neříkám, že dnes vím a umím všechno, ale můj obzor se v dané oblasti natolik rozšířil, že vzniklá praxe dává účastníkům našich kurzů smysl, a přináší hmatatelný užitek. Proto také, pokud se nevyskytnou jako letos, jiné překážky, lidé u nás až na vzácné výjimky zůstávají. A nyní bych rád pohovořil o jednom stěžejním principu, který bývá často podceňován, a tím se započaté úsilí může minout účinkem.  

Aby taiji a čchi-kug fungovaly a přinášely užitek lidem i v dnešní době je dobré vědět že vše, s čím se v životě setkáváme a co prožíváme má nejen svůj vnější, ale zároveň vnitřní rámec.

Vnější rámec je tím, co je na první pohled vidět; je to tělo, cvičená forma a způsob chování. Tato oblast může být zdeformována přetvářkou, která vytváří klamnou představu o sobě samém. Vnitřní rámec je pak tím, co vidět není; je to pocit, energie a vědomí, které vše více či méně doprovází. Tato oblast je pak pravdou o nás samotných a každý vnější rámec dorovnává. 

Když si na nic nehrajeme a víme co děláme a k čemu to je dobré přichází zpravidla i dobrý pocit. Hovoříme o tom, že vnější a vnitřní našlo své správné místo na zemi. Když si ale nejsme sami sebou jisti, a přesto děláme to, co neznáme, neumíme a nechápeme, i když se budeme snažit, energie bude váznout a pravda o nás vyplave na povrch jako korkový špunt. Těžko se to chápe, ale přesně tak tomu je. Proto klasikové taiji říkali: „Když není co přidat a není co ubrat pak to bude ono“. Neříkali musí to být stále lepší, větší, silnější, nic takového. Pocit není vidět a působí nejen na člověka samotného, ale přenáší se i na ostatní, takže zcela jistě se stává zrcadlem vnitřního rámce. Lidé primárně navštěvují kurzy kvůli pocitu a teprve potom kvůli formě a na to bychom neměli zapomínat. Proto není na místě na něco si hrát a v čínských uměních to platí dvojnásob, jsme pravdou o svém dosažení a lidé to tak na podvědomé úrovni také vnímají.

Pomocí formy taijiguan učíme vnější a vnitřní rámec sjednotit, abychom odstranili rozpor a stali se celiství. Tím je dosaženo taiji. Takže nechodím na taiji, nedělám taiji, nýbrž jsem taiji a pokud tohle mohu o sobě říci, jsem pokročilý.

Nicméně mnoho učitelů nechává své žáky napospas svým mylným představám, a to je myslím špatně. Je velké umění inspirovat a přinášet podněty, které zaujmou pozornost a dokáží měnit pohled jinak rozporuplné mysli.

Běžně jsou lidé zvyklí pracovat v oblasti vnějšího rámce takže do struktur vnitřního rámce zasahují jen sporadicky. Nacházejí se převážně ve světě důsledků a v takovém případě jde o to, že příslušná forma ovlivňuje obsah. Jinak řečeno vnějšími stimulanty ovlivňujeme své vnitřní pocity. Jedeme na kole, jíme zmrzlinu, plaveme, cvičíme nevědomky taichi, běháme, díváme se na televizi apod. A i když může být přítomná jistá dávka pozornosti, z hlediska vnitřního rámce jsme konzumenty života. Zmíněné činnosti však málokdy děláme pro formu samotnou ,ale především pro pocity uspokojení, který z těchto činností vyplývají. Tím se však  nevědomky přesouváme do oblasti vnitřního rámce, který náleží světu příčin. 

Náš pocit je závislý na příslušné formě a každá forma stojí peníze. Představte si ale, že tento pocit může být zcela nezávislý na jakékoli formě, a navíc je dostupný zadarmo. Pochopit to a dosáhnout takhle od stolu je velmi těžké, proto nejdříve musíme poznat, že každá forma je zprostředkovanou energií, a právě energie je zdrojem příslušných pocitů. Odhalit ve svém těle energii můžeme tím, že se naučíme pracovat s představou. Umím si představit, že zvedám ruce a tato představa mi je po nějaké chvíli opravdu zvedne. Že tomu nevěříte? Ale ano je to tak, když sami sebe přesvědčíte, že chcete zvednout ruce, teprve potom se to stane. Bohužel nejsme dostatečně vnímaví a tento proces bereme automaticky, nicméně každý náš čin je obrazem deklarace našeho niterného souhlasu. V taiji si to jen trochu více uvědomujeme, a to, nebudete věřit, dělá doslova zázraky. Mimochodem tímto přístupem se dostáváme do primární platformy své existence, tady tvoříme své nové DNA a z konzumentů se stávají tvůrci.

Tím, jak se ve cvičení naučíme sami sebe lépe vnímat budeme postupně odhalovat, že naše pocity nejsou a priori závislé na konkrétní formě, ale především na záměru, který s ní může, ale nemusí být propojen.

Záměr je energie v pohybu a bez záměru je vše mechanické a mrtvé. Navodíte-li si například záměr, že jste mistrem světa ve skoku do výšky, zcela jistě se dostaví velmi divný pocit. To váš záměr vám ukazuje nesmyslnost a nedosažitelnost této formy. Když si ale dáte malý cíl a ten se zrealizuje, potvrdí se, že to takto funguje, zlepší se pocit ze sebe a vy začnete pozvolna měnit svou realitu k lepšímu. To lepší znamená to vlastní, tedy to, co jsem, na rozdíl od toho, co nejsem a na co si jen hraju. Můžete namítnout, že nejste taiji, ale to je ten největší omyl na světě, protože taiji je všude a ve všem a když to nahlédneme pozorněji, vždy se setkáte s antagonizmy ženské polarizace jin a mužské polarizace jang. Všechny problémy, co svět světem stojí pramení z nerovnováhy těchto dvou protikladů.

V taiji a čchi-kungu jde o to, že pozornost je primární a tělo sekundární. Nejdříve si musíme umět to co chceme udělat představit a potom se to stane. Mezi představou a realizací je nepatrná prodleva a je tak malá, že mnoho lidí na představu jako nosný princip úplně zapomenou a jen napodobují to, co vidí. Jenže v takovém případě nutí tělo dělat něco, co není v souladu s jejich přesvědčením, a to je rozděluje a zároveň přesouvá jejich tvorbu ze světa příčin do světa důsledků. Zdá se to možná malicherností, ale je dobré vědět že v konečném důsledku vydrží jen taková změna, která je udělánea zevnitř. Co se udělá venku časem pomine. Kdy tedy dokážu na sto procent být tím, co dělám, jsem s taiji principy v naprostém souladu a nejen že ovlivňuji prožívanou realitu, ale zároveň přepisuji v sobě dřívější zápis.

Mnoho učitelů o vnitřním rozměru taiji a čchi-kungu záměrně nic neříká, protože by dostali své žáky a často i sami sebe na tenký led. Jenže to je podobné jako kdyby automechanik neměl základní povědomost o tom, co dělá spojka, karburátor a motor a rozhodl se opravovat auta.

Často nastává situace, že nedostatek vnitřního je kompenzován novým tématem. Stokrát procvičená sestava přestává lidi bavit a přichází potřeba nějaké změny. A tak se učí sestava delší, složitější, s mečem, šavlí, holí a výsledek? Stále však chybí vnitřní rozměr. Nicméně ego je spokojeno a naučením nové sestavy slaví další triumf. Rozpor a pocit nedosažení se však po nějakém čase opět vrátí. Když se budete pídit po pokroku, řeknou vám cvičte a přijde to samo. Tlučte a bude vám otevřeno- ale takhle to nefunguje. Věci přicházejí a odcházejí podle svého, a to jen proto, abychom si uvědomili, že nejsme za všech okolností pány a tvůrci.  Inu ani absolutno asi není zcela absolutní.

Vraťme se ale zase na začátek. Každý začátečník by se měl dozvědět informace o principech působení čínských cvičení a o tom, jak spojit vnitřní a vnější, aby se očekávané výsledky staly skutečností. Tou vnitřní prací je kontinuální spojení pozornosti s činností, kterou právě vykonáváme. Vnější prací je pak příslušný pohyb těla, který z toho vznikne. Tím je vnější a vnitřní propojeno a odhaluje se oživující princip taiji. Z toho vzniká síla a energie. V nevědomém pohybu se energie projevuje také, ale je výrazně utlumena schopnost s ní jakkoli pracovat, případně měnit její kvality. V běžném životě se nám pak dějí určité věci pořád dokola a nejsme schopni tento proces změnit. Máme dojem, že nám pořád něco schází, není to však inteligence, ani vzdělání, nýbrž pozornost.

A ještě jednu věc bych rád zmínil. Většina lidí s vámi bude dělat doslova psí kusy, ale jakmile do toho mají začít dát své srdce, začnou se mít na pozoru, neboť to člověka sjednocuje a mění. Nikdo neví, kam ho vnitřní změna zavede, a tak raději zůstávají na svém. Takže mnozí cvičí, ale zároveň si udržují bezpečný odstup. Je to podobné jako kdybyste chtěli ochutnat dort tím, že se na něj díváte ve výloze cukrárny. Jinak není co dodat.  

PS: Nelákám vás jako mnozí mí kolegové na zdraví, či bojové umění, obě mety jsou v podmínkách, které žijeme během na dlouhé trati a všichni to víme. Má nabídka spočívá v znovu objevení principů, které jsou poplatné každodenní realitě. Tyto principy zkvalitňují život, nicméně aby fungovaly, nestačí je znát a vědět, to je pouze vnitřní rozměr. Musí se spojit s rozměrem vnějším a tím je právě naše tělo, cvičení a každodenní život. Potom se vnější a vnitřní rámec spojí a věci se dají do pohybu, taiji začne působit. Pak nemusíte nic dělat a vše co se má stát se stane. Nestaráte se vy, ale stará se vesmír.

Individuální cvičení v uchopení těchto principů však přináší jen polovinu úspěchu, tou druhou je aplikace nejen v reálném životě, ale taktéž v interakci s potenciálním partnerem. Aplikace je přenesení všech statických dovedností do dynamiky života. Jen tak vzrůstá pozornost a zlepšují se reakce, a právě tohle považuji z jeden z největších přínosů taiji do dnešní doby. Přijít na to si však musí každý sám.

Věnováno Pavle soukromé studentce a ostaním za podporu v nelehkých dobách. 

Taiji-shiatsu 775 997 335

Moskevská 27/14, Liberec 1
II. poschodí Sídlo Centra zdraví Taiji-Shiatsu Liberec

Aktuální články

TAO A ÚSILÍ V HLEDÁNÍ PRAVDY

23. 06. 2021

Pokud někoho přitahuje taii, nebo čchi-kung příčinou může být mimo jiné i podvědomá potřeba něčemu životně důležitému se naučit. Objektivní mysl si sa...

Rychlejší léčba zlomenin

10. 06. 2021

Myslíte si, že zlomenina se dá léčit jen fixací a ortézou? potom jste na omylu, tento článek napoví mnohem více.....

všechny články